MTBO Teplice11. května - 12. května 2002
V Krušných horách blízko Moldavy v místním lyžařském běžeckém areálu a okolí se konaly dva závody MTBO. Jak bývá zvykem, jezdí se v sobotu jeden závod a v neděli trochu jiná délka nebo mírně odlišná disciplína. Zde byla na programu zkrácená trať a závod s volným pořadí kontrol tzv. scorelauf. Na MTBO jako na orientační běh se používá speciální mapa s malým měřítkem a přesně zakreslenými podrobnostmi. Nejsem zrovna odborník na mapy, ale bylo mi vysvětleno, že MTBO mapy se od ostatních mírně liší. Největší rozdíl oproti běžným mapám je v tom, že les je značen bílou barvou a otevřený prostor, jako pole nebo mýtina, barvou žlutou. Další důležitá věc pro závodění je klasifikace cest. Podle tloušťky a přerušování se pozná, jestli je to nesjízdná pěšina nebo rovná silnička.
Vyjíždím na trať s představou, že první kontrola je kousek a je jednoduše za zatáčkou. Okamžitě se ztrácím a pátrám po okolních cestách, jestli tam náhodou není lampion. Naštěstí ho po chvíli nacházím a vydávám se k druhé kontrole. Zvolil jsem však špatnou variantu, což však člověk zjistí až po závodě, a ocitám se v moc pěkné bažině. Běžím s kolem v ruce tušeným směrem a doufám, že narazím na nějakou cestu. Všichni ostatní to pěkně objeli okolo, takže už mě dohnali i ti, co startovali až po mě. Snažím se dál najít druhou kontrolu, ale jsem zas v nějakém lomu. Odsud je kontrola vidět, takže ti k ní seběhnu. Hrůza. A dost! Nejlepší bude, orientovat se za někým, komu to jde. Tak předejdu nějaké katastrofě. Vyberu si jednoho rychlejšího cyklistu a jedu prostě za ním. Není to moc spirit of the game, ale on stejně startoval po mě, tak mu to nevadí. Od druhé do páté kontroly nevím, kde jsem, ale od šesté do toho trochu začínám pronikat. Alespoň sleduji, kudy že to jedeme, a jak pěkně se můj slepecký vůdce orientuje. Za odměnu ho 500 metrů před cílem předjíždím a řítím se do cíle. Docela pěkný výsledek. 52 minut. 11. místo z padesáti lidí v kategorii. Další den to ale tak snadné nebude. Závod s volným pořadí kontrol pojede každý jinak. Budu se muset spolehnout na sebe. Pocit? Nic moc.
V cíli se mi ostatní smějou, že mě v lese potkali snad desetkrát. Vždycky jsem kolem nich profrčel a přejel jsem odbočku. Pak jsem jí našel, zase jsem dotyčného předjel a přejel odbočku… Nicméně končím s časem 106 minut na 19. místě, takže úplná ostuda to není. Oba dva dny vyhrál v kategorii elita Jaroslav Rygl, náš nejlepší MTBO specialista. Jsem teď o trochu zkušenější, ale práce s mapou chce velkou praxi. Doufám, že pojedeme v hojném počtu na červencovou Bike Adventure, která není sice klasické MTBO, ale má s tím mnoho podobného.
Autor: Pavel |
Akce roku 2002
|