Jak se testuje pro Velo.11.března 2002
V plánu bylo testovat celoodpružená kola nejvyšší kategorie. Domlouvám se tedy s Rudou na pondělí po našich závodech. Dorážím k redakci až na Zličín a hned potkávám Rudu v autě. Ještě nemáme žádná kola, teprve pro ně jede. Jdu čekat do redakce a narážím na neuveřitelný nepořádek. Všude se válí kola, komponenty, oblečení a zbytky věcí ze Sport Pragu. Redaktoři se při práci očividně baví a vypráví si neuvěřitené historky z víkedových akcí.
Vůbec nic není promyšlené dopředu. Řeší se, kam půjdeme jezdit a kde budeme fotit a jaká další kola projedeme. Testovat nás bude pět: Ruda s ještě jedním redaktorem, otec a syn Taichové z Velointestu a moje maličkost. Nakonec se rozhodlo, že pojedeme do Prokopáku a budeme tam i fotit. Je nádherné počasí. Patnáct stupňů, ani jeden mráček. Vystěhujeme Tranzita ze Sport Pragu, tím jede Jerry fotograf a my konečně vyrážíme. Zbylá tři kola tvoří již trochu otestované maratonské fully. Já jedu na Scott G-Zero Team. Cestou do Prokopáku ladíme tlumiče a vidlice, dotahujeme hlavy. Projíždíme sídlište i nějaké stezky, co místní borci znají.
Teď sedlám Trek Fuel 80 a libuju si, protože je mnohem lepší než Scott. To byla hrozná houpačka. Jezdíme po stezkách, které jsem doposud neznal. Prudké výjezdy, technické pasáže a zase sjezdy. Mladší z Taichů opravdu umí z kopce. Trek jede výborně z kopce. Má vlaštovky a těžiště dost vzadu. Tohle opravdu nejsou kecy z časopisu. Když to můžu porovnat hned za sebou, tak je to znát. Konečně se na mě dostává řada a beru si nejlepšího letošního Scotta. Ale je to opravdu zklamání. Kolo je sice fantasticky lehké a je lepší než ten levnější G-Zero, ale pořád houpe, má úzká řidítka a připadám si na tom nějak vratce. Pak jsme se všichni shodli, že těžište je moc na řidítka. Tím sice kolo jede dobře do kopce, ale je málo ovladatelné. Ihned poté sedám na Kleina. Je to neuvěřitelný rozdíl. Připadám si báječně. Kolo mi ihned padlo do ruky. Šlápnu a jede. Trochu jsem přitvrdil vidlici a užíval si. Asi nejlepší kolo, co jsem kdy jedil. Širší řidítka a skvěle vyvážené odpružení. Pruží jen, když je potřeba. Naprostá fantazie. Jedeme kolečko na skalách nad Prokopákem, výhled je na celou Prahu. Pak se spouštíme dolů do údolí. Kolo se skvěle ovládá a zvádá i větší nerovnosti.
Jedeme už směr redakce. Jenom si ještě zablbneme na muldě u metra Stodůlky a míříme na Bílou horu na pivko a obídek. Restauraci U Čechů vřele doporučuji. Já si dávám do nosu, někteří si hrají na zdravou výživu, ale vypadají hladově. V redakci dáváme dohromady posudky na kola. Většinou se na vlastnostech shodujeme. Jednoznačně nejlepší je Klein. O Scottovi všichni říkame, že je "takovej divnej". Ruda s Jerrym jedou ještě nafotit nějakou úvodní fotku. Nakonec se rozhodlo, že to bude Klein s golfovou rukavicí a holí. Všechno se musí ještě sepsat. Redakce pracuje dlouho do noci. Autor: Pavel |
|